Lenochod Terry a zamotaný les
Pohádky mají magickou moc. Děti se u nich učí, sní a smějí, a právě proto jsme si pro vás, milé děti a rodiče, připravili příběh o lenochodovi Terrym. Zaposlouchejte se, neboť začínáme!
V hlubokém, zeleném pralese, kde stromy šplhají až k obloze a květiny září všemi barvami duhy, žil lenochod Terry. Byl to lenochod jak malovaný: pomalý, přemýšlivý a vždy s úsměvem na tváři. Nejraději měl svůj poklidný život, ale nebyl to žádný samotář. Terry věděl, že kamarádi jsou jako poklad, a pokladů si musíme vážit.
Jednoho dne, když Terry zvolna visel na své oblíbené větvi a pojídal listí, zaslechl volání o pomoc. Byl to zajíc Zdeněk, který se zaběhl příliš hluboko do pralesa a teď nemohl najít cestu domů. Terryho velké, laskavé srdce zaplálo touhou pomoci.
"Zdeňku, neboj, pomůžu ti," řekl Terry a vydal se na cestu tak rychle, jak jen lenochod může, což znamená... no, stále dost pomalu. Ale co Terry ztrácel na rychlosti, to vyvažoval svým skvělým smyslem pro orientaci.
Když se blížili k Zdeňkově domovu, potkali další zvířátka, která také potřebovala pomoc. Byla tam veverka Vlasta, která si nebyla jistá, kde nechala své zásoby oříšků, a sova Sára, která ztratila svá brýle a nemohla najít své hnízdo.
Terry pomáhal každému z nich, a i když to trvalo dlouho, všechna zvířata byla šťastná, že mají takového kamaráda. "Jak to děláš, Terry?" ptali se ho. "Jak to, že nikdy nejsi ztracený?"
Terry se jen usmál a řekl: "Víte, kamarádi, já sice nejsem rychlý, ale vždy si pamatuji, že nejdůležitější není být první, ale pomáhat druhým a držet se spolu. A když si všichni pomáháme, nikdy nejsme opravdu ztraceni."
Zvířátka se od Terryho naučila důležitou lekci o hodnotě přátelství a pomoci druhým. Terry jim ukázal, že i když je někdo pomalý, může mít velké srdce a být hrdinou. A tak, i když se občas někdo z lesa ztratil, vždycky se našel někdo, kdo mu pomohl najít cestu zpět domů.
A co Terry? Stále visí na své větvi, s úsměvem a otevřeným srdcem, připravený pomoci každému, kdo by to potřeboval. A tak, milé děti, kdykoli budete potřebovat pomoc, nebo se budete cítit ztraceni, vzpomeňte si na lenochoda Terryho a věřte, že dobré skutky a přátelství vám vždy ukážou cestu.
A teď, když končí náš příběh, nezapomeňte, že každý z nás může být trochu jako Terry. Pomalý, ale přemýšlivý, a s velkým srdcem pro druhé. Dobrou noc, děti, sněte o magickém pralese a hrdinských dobrodružstvích. A pamatujte, že kamarádi jsou ten největší poklad.