Každý rok 21. září si celý svět připomíná Mezinárodní den Alzheimerovy choroby. Tento den je věnován povědomí o nemoci, která zásadně ovlivňuje životy milionů lidí po celém světě. Alzheimerova choroba je spojena především se ztrátou paměti a postupným oslabováním schopnosti fungovat v každodenním životě.

Vědecké poznatky ale ukazují, že jednu z největších roli v prevenci i v samotném průběhu nemoci hraje spánek. Právě o něm se v souvislosti s Alzheimerovou chorobou mluví čím dál častěji – a ne náhodou. Spánek není jen odpočinek. Je to čas, kdy mozek opravuje, uklízí a chrání sám sebe.

Spánek jako první varovný signál

Výzkumy ukazují, že problémy se spánkem se často objevují několik let předtím, než se naplno projeví samotná Alzheimerova choroba. Nespavost, časté buzení v noci nebo poruchy denního rytmu tak mohou být časným varováním.

Zajímavé je, že více než šedesát procent lidí, kteří Alzheimerovou chorobou trpí, má zároveň také klinickou poruchu spánku. Nejčastější je nespavost. U myší se dokonce potvrdilo, že špatný spánek nejen zhoršuje paměť, ale také přispívá k tvorbě škodlivých usazenin v mozku, které jsou pro nemoc typické.

Studie sledující lidi se spánkovou apnoí nebo dlouhodobou nespavostí navíc ukazují, že závažný nedostatek spánku v dospělosti riziko Alzheimerovy choroby výrazně zvyšuje. Poruchy spánku tedy nejsou jen důsledkem nemoci – mohou být také jednou z jejích příčin.

Mozek potřebuje uklidit

Během spánku totiž v mozku probíhá proces, který bychom mohli nazvat „úklidová směna“. Vědci zjistili, že existuje glymfatická soustava – speciální drenážní systém mozku. Ten je nejaktivnější právě v noci a stará se o to, aby se mozek zbavil nahromaděného odpadu.

Když spíme dostatečně, mozek má šanci vyplavit látky, které by mu jinak škodily. Patří mezi ně i amyloidy a protein tau – tedy proteiny, které jsou přímo spojené s Alzheimerovou chorobou. Během zdravého spánku se jejich odplavování zvyšuje až o 60 %.

Pro lepší představu: bdělost se dá v jistém smyslu přirovnat k mírnému poškození mozku, zatímco spánek funguje jako neurologická očista. Když spánek chybí, odpad se hromadí a mozek se tak postupně dostává do stavu, který podporuje vznik demence.

Začarovaný kruh

Spánek a Alzheimerova choroba spolu vytvářejí začarovaný kruh.

• V mozku se začíná hromadit toxický beta-amyloid.
• Tyto usazeniny se ukládají hlavně v části mozku, která se stará o hluboký NREM spánek.
• Čím více amyloidů, tím horší je kvalita hlubokého spánku.
• A čím horší spánek, tím méně se amyloidy odstraňují.

A tak pořád dokola. Proto se u lidí s Alzheimerovou chorobou spánek zhoršuje – a zároveň právě tento špatný spánek nemoc dále zrychluje. Nejde o běžný proces stárnutí, ale o konkrétní poškození mozku.

Spánek a paměť

Hluboký NREM spánek je také klíčový pro naši paměť. Přes den přijímáme obrovské množství informací. V noci mozek rozhoduje, které si ponechá a uloží do dlouhodobé paměti, a které naopak smaže. Tento proces se odehrává právě během hlubokého spánku.

Pokud spánek chybí, mozek nemůže informace správně třídit ani ukládat. Proto lidé s poruchami spánku často zapomínají nebo mají potíže s učením nových věcí. V souvislosti s Alzheimerovou chorobou to znamená, že ztráta kvalitního spánku vede k rychlejšímu zhoršování paměťových schopností.

Proč je důležitý pravidelný rytmus

Neméně důležitý je i cirkadiánní rytmus – tedy náš vnitřní biorytmus, který řídí střídání dne a noci. Pokud je narušen, geny v těle nedostávají správné pokyny a může docházet k různým zdravotním problémům.

Silný cirkadiánní rytmus pomáhá chránit mozek. Naopak dlouhodobé narušení rytmu, například při práci na směny nebo při častém ponocování, může vést k vyššímu riziku demence. Stabilní rytmus spánku a bdění je proto klíčem k odolnějšímu mozku.

Spánek jako prevence

Dobrá zpráva je, že spánek je zároveň naší nejsilnější zbraní proti Alzheimerově chorobě. Vědci potvrzují, že sedm hodin spánku denně chrání před ztrátou paměti ve vyšším věku. Pravidelný a kvalitní spánek tak funguje jako přirozená prevence.

Některé výzkumné týmy se dokonce snaží vyvinout metody, které by dokázaly posílit hluboký NREM spánek už u lidí ve středním věku. Taková léčba by mohla fungovat podobně jako léky na snížení cholesterolu u srdečních onemocnění – tedy jako dlouhodobá prevence.

Co si z toho odnést

Spánek je mnohem víc než jen čas odpočinku. Je to chvíle, kdy mozek:

• odstraňuje škodlivé látky,
• chrání se před usazeninami spojenými s Alzheimerovou chorobou,
• upevňuje paměť,
• obnovuje rovnováhu.

Dlouhodobý nedostatek spánku proto není jen otázkou únavy, ale může vést i k vážným zdravotním problémům, včetně demence.

Poselství k Mezinárodnímu dni Alzheimerovy choroby

Mezinárodní den Alzheimerovy choroby je příležitostí si připomenout, že péče o spánek je péčí o mozek. Pokud budeme spánku věnovat dostatečnou pozornost, můžeme tím snížit riziko rozvoje nemoci, která jinak výrazně ovlivňuje životy celých rodin.

Společnost Somnia bona se dlouhodobě věnuje tématům zdravého spánku. Věříme, že kvalitní spánkové prostředí je jedním z pilířů zdraví. Proto považujeme šíření těchto informací za součást naší mise – ukazovat, že zdravý spánek není luxus, ale základní potřeba.

Upozornění

Tento text je edukační a vychází z dostupných vědeckých zjištění o souvislosti mezi spánkem a Alzheimerovou chorobou. Nejde o lékařský článek, odbornou studii ani náhradu lékařského vyšetření. Pokud máte obavy o své zdraví nebo zdraví svých blízkých, doporučujeme obrátit se na odborníka.