Návrat k přirozenému rytmu

V Somnia bona věříme, že kvalitní spánek nezačíná v posteli, ale v rytmu, v jakém žijeme. Naše tělo funguje podle přirozených biologických hodin – cirkadiánních rytmů – které jsou pevně spjaty se střídáním světla a tmy. Každý zásah do tohoto rytmu, včetně posunu o pouhou hodinu, působí jako drobný otřes v naší vnitřní rovnováze.

Změny času, zavedené s cílem „lépe využít denní světlo“, dnes ztratily své opodstatnění. Spotřeba energie se v moderní společnosti výrazně nezmění, zato zdraví lidí ano – a ne k lepšímu. Proto jsme příznivci jednoho, astronomicky správného času – času, který odpovídá přirozenému postavení Slunce nad našimi hlavami.

Jak to celé začalo

Myšlenka přechodu na letní čas vznikla už koncem 19. století. Poprvé se zavedla v Anglii roku 1916, následovala většina Evropy i Československo. Zrušení a znovuzavádění letního času se střídalo s ekonomickými obdobími, válkami i rozhodnutími vlád, až nakonec zůstala tato praxe dodnes.

Zatímco historicky měla zvýšit produktivitu a šetřit palivo, dnes víme, že dopady na zdraví, výkon a bezpečnost převyšují všechny výhody.

Co říká věda o změnách času

Cirkadiánní rytmus je geneticky zakódovaný biologický systém řízený světlem. Ovlivňuje spánek, hormony, imunitu, metabolismus i náladu. Jak uvádí Satchin Panda (The Circadian Code), posun o jedinou hodinu naruší synchronizaci stovek genů, které řídí klíčové tělesné procesy.

Výzkumy publikované v PNAS, Nature či Journal of Clinical Sleep Medicine ukazují, že po přechodu na letní čas:

• stoupá počet dopravních nehod o až 6 %;
• zvyšuje se výskyt srdečních příhod o 5–10 %;
• přibývá případů depresivních epizod a poruch nálady;
• klesá kognitivní výkon a soustředění, zvlášť u dětí a mladistvých.

Stanford University a Duke University potvrzují, že narušení přirozeného rytmu vede k rozkolísání hormonů, vyšším hladinám stresového kortizolu, zánětlivým procesům a zhoršené imunitní odpovědi.

Kdo trpí nejvíc

Nejvíce zasažené skupiny jsou děti, adolescenti a lidé s poruchami pozornosti (ADHD). Jejich nervový systém reaguje na změnu času pomaleji a citlivěji. Spánkový dluh se promítá do horšího soustředění, podrážděnosti i školních výsledků.

U osob s depresivními nebo úzkostnými poruchami může krátkodobá změna rytmu vyvolat návrat příznaků. Studie University of Colorado z roku 2023 navíc potvrdila, že i malé vychýlení spánkového cyklu zvyšuje hladiny zánětlivých markerů a riziko kardiometabolických onemocnění.

Společenský jet lag – tichý společník moderní doby

Změna času není jediným problémem. Žijeme pod umělým světlem, trávíme málo času venku a ponocujeme s obrazovkami – to vše rozlaďuje naše biologické hodiny. Vzniká tzv. společenský jet lag, popsaný profesorem Tillem Roennebergem z Mnichova. Jde o nesoulad mezi přirozeným rytmem těla a rytmem společnosti, který dlouhodobě oslabuje imunitu a přispívá k obezitě, diabetu i depresím.

Jeden čas, jedno tělo, jeden rytmus

Vědecké autority jako American Academy of Sleep Medicine či European Biological Rhythms Society proto doporučují návrat k permanentnímu standardnímu (zimnímu) času. Tento čas nejlépe odpovídá slunečnímu rytmu, podporuje přirozené vstávání a večerní útlum, zlepšuje spánek i náladu.

V Somnii se k tomuto postoji připojujeme. Naším posláním je podporovat zdravý spánek – a ten začíná respektem k rytmu, který nám dala příroda.

🕰️ Čas nepatří hodinám. Patří nám.

Proto jsme pro návrat k jednomu, přirozenému a zdravému času.